Za dobu delší než 15 let, po kterou se David vĕnuje výtvarnému umĕní, si vypracoval nezaměnitelný rukopisný styl a techniku. Momentálně výrazná naivita a minimalismus založený na tenké lince a vyplněné ploše v kombinaci s kolážemi vystříhanými ze starých knih, dává věcem charakteristický vzhled. David umí strohou geometrií zvýraznit industriální vlastnosti a sebedestruktivní tendence města, které se vždy symbolicky prolínají se skrytým odkazem na přírodu, hledajicí si svou cestu na povrch. Komíny připodobněné uřezaným kmenům stromů, zdi, auta, stroje a pásová výroba je častým Davidovým námětem, kde zmíněné městské symboly velmi abstraktně znázorňují konfrontaci s posledními zbytky přírody a její nezničitelností.

David se ovšem nepohybuje pouze na poli jedné grafické techniky. Není mu cizí ani práce s objektem, sochou, malbou na plátno nebo ve veřejném prostoru, kde má své kořeny. Město a ulice Prahy jsou pro něj nekonečná inspirace, kterou ve městě nehledá, ale neustále nachachází. Ke všem věcem přistupuje s jistým nápadem a vtipem.

Výstavy

2010, Černý, Čermák. PROTNETNOKRÁT.Prostor Underground, Karlín.
2012, ŽINAP, prostor Hus 23
2013, PODOBY SETKÁNÍ, Přírodovědný klub Barrande
2014, LAST NATURE?, Přírodovědný klub Barrande
2015, VYPADLO MI Z HLAVY, Unijazz
2015, VIEWS, Chemistry gallery
2015, Lustr festival, Containall